neděle 29. září 2013

Velký článek o 4DX

"Absolute cinema experience," říká se v reklamě na 4DX kino. A jako člověk, který má na seznamu zálib a koníčků chození do kina na prvním místě, jsem si tento kompletní filmový zážitek nemohla nechat ujít. A taky vám o něm nemůžu nenapsat.

Nejdříve to trochu shrnu pro ty, kteří neví, o čem tu vůbec mluvím. "4déčko", jak se speciálnímu kinosálu říká, není ta obvyklá pohyblivá krabice, kam se na 10 minut zavře pár lidí a pouští se jim kostičkovaté animované video o jízdě auta nebo nějakého vozíku. 4DX je opravdový velký sál v multikině a pouští se tam normální dlouhé filmy. Některé, ale rozhodně ne všechny, jsou ve 3D. Najdou se tam i filmy v obyčejné 2D projekci. 4DX sál se nachází v multikině Cinema City Nový Smíchov, je nový (asi tak od května) a je jeden z mála v celé Evropě. 

Nešla jsem si 4DX kino vyzkoušet hned, spolu s největšími davy, ale počkala jsem si na pořádný film. A musím říct, že Avatar byl správná volba. Zaprvé je to opravdu skvělý film, který využívá snad všech efektů, které sál nabízí, a to i včetně bublinek, a zadruhé to není žádná novinka. Avatara viděl snad každý, takže když vám budu o projekci a efektech v sále povídat a pro lepší představu použiji příklad z filmu, budete vědět, o čem mluvím.

Nejprve bych vám ráda poradila s výběrem míst. Sedačky, které na plánku sálu vypadají, jako že jsou téměř uprostřed, docela klamou. Seděli jsme poměrně dost na straně a po tříhodinovém filmu musím říct, že mě strašlivě bolelo za krkem. Výškově jsme ale byli dobře, na 3D je ten prostředek opravdu nejlepší.


Tady je schéma sálu, které vidíte, když si děláte rezervaci. My měli ta 4 žlutá místa a já schytala to u uličky, tedy nejvíc na straně. Na tomto plánku je to ještě poměrně dobře poznat - vidíte, že to není uprostřed - ale na plánku, který mají k dispozici pokladní a na kterém ukazují místa zákazníkům bez rezervací, to prostě vidět není. Vypadá to, že prostřední dva sloupečky sedadel jsou na středu sálu. Tak jsme se radovali, jaká máme dobrá místa. Ten třetí z pěti sloupečků je prostřední. Ten vedle už je moc na straně. A ty úplně krajní musí být opravdové peklo.

Trojrozměrné efekty filmu byly propracované, což nejspíš všichni, kdo viděli Avatara ve 3D, už ví. Vypadá to skvěle, tedy většinu času. Viděla jsem taky často rozmazaně, zejména pak při rychlém pohybu. Ale dokud nevím, jestli není chyba na straně mých špatných očí, nemůžu z toho obviňovat kino. Jen jednu chybu musím filmu vytknout. A to, že dělají trojrozměrné i to, co má být ploché. Opravdu nevím, jestli nad tím třeba nepřemýšleli nebo tak, ale když ve filmu Jake Sully s ostatními stěhuje laboratoř do hor a přijdou do nové ubytovací buňky, kde na ledničce visí fotky ze setkávání lidí s místními domorodci, tak ty fotky jsou 3D. Ty postavy na těch fotkách jsou prostorové, což prostě obyčejné fotky nedokážou, a přišlo mi to jako skutečně hloupá chyba.

A teď k tomu nejdůležitějšímu - jaké jsou ty slavné 4DX efekty. Nu, povím vám, je to opravdu zážitek. Na druhou stranu ne tak skvělý, jak jsem původně očekávala. Povím vám, čím mě 4déčko zklamalo a co ještě bude potřeba doladit, než opravdu zažijeme to slibované absolute cinema experience

První problém, byť těžko napravitelný, je, že film nevidíme z první osoby. Vidíme ho jako celek, vidíme ho "zvenku". Pro ty, kteří tvoří 4D efekty, musí být velmi těžké rozhodnout, který pohyb ucítíme a který ne. Když třeba vidíme z dálky stádo koní (nebo k čemu mám ta zvířata z Avatara přirovnat) a na nich jedoucích lidí a sedačka se s námi hýbe, jako kdybychom i my seděli na koni, je to prostě divné. 

Stejně tak je divné, když vidíte někoho padat a v momentě dopadu vás sedačka kopne do zad, bez ohledu na to, jestli je a nebo není ten dopad vidět. Nevím, jestli to vysvětluji srozumitelně. Prostě někdo letí. Záběr se změní. Sedačka vás praští a vy nechápete, k čemu to patří. A pak vidíte, jak se ten někdo zvedá ze země. Tak vám zpětně dojde, že to bylo, protože ten někdo dopadnul na zem. Ale není to přirozené a ruší to.

Kromě pohybu sedačky sál nabízí spoustu dalších efektů. U spousty z nich máte často podobný pocit jako při pohybu - nevíte, k čemu patří, nebo ve vás alespoň nevyvolávají pocit, že jste v centru dění. To je zejména patrné u vzdušných trysek zabudovaných za hlavou. Ty se totiž používají v podstatě jen když se střílí, tedy když vás (nebo spíš postavu ve filmu) těsně mine kulka nebo šíp. Samozřejmě, film není natočený z pohledu té postavy, jak už jsem řekla, a když někoho něco těsně mine a nám to silně foukne do hlavy, no, nic moc. A tohoto efektu jsem se několikrát i doopravdy lekla.

Vůně se ve filmu používají všeho všudy dvě. Jedna je nějaká květinová vůně, která mi přijde až uboze pozemská a k barevným svítícím rostlinám na Pandoře se mi nehodí. Druhá vůně zasáhla sál vždycky, když se bojovalo, takže se domnívám, že je to nějaký odér "střelný prach" nebo něco na ten způsob. Ale je to pro mě pach úplně cizí a nic extra ve mě nevyvolal. 

Některé efekty - jako třeba kouř a bublinky - jsou jen vepředu v sálu. Vypustí se ze dvou míst před plátnem, a kam doletí, tam doletí. Takže jakmile sedíte o trochu dál, v podstatě se vás nedotknou, ale špatně přes ně uvidíte. Bublinky mi nevadily, ale kouř, jakmile se do sálu vypustí, se nedá moc kontrolovat. Když spadl velký strom, ve kterém kmen bydlel, a všude to hořelo a čoudilo, kouř v sále, který nám omezoval vidění plátna, vypadal dobře a hodil se tam. Ale v momentě, kdy se změnil záběr na Quaritche, který z dálky z vrtulníku kontroluje misi, a my přes kouř v sále neviděli jeho obličej, už to bylo otravné a zajímavý efekt se změnil na rušivý.

Většina efektů má taky tu zásadní nevýhodu, že jsou slyšet. Je slyšet syčení, když cáká voda, když fouká vítr, když se vypouští vůně. To je taky občas nepříjemné. Zejména v takových situacích, kdy někdo mluví, ještě doříkává větu, ale obraz už se změnil na další. Třeba když Jake Sully nahrává videolog, ale záběr je na to, jak někde letí vrtulníkem nad vodou. Syčí efekty větru, vody, a tomu, co Jake říká, není rozumět.

Poslední efekt, o kterém jsem se tu ještě nezmínila, jsou světla. Další z efektů v kategorii "všeho moc škodí". Když třeba ve filmu něco vybouchne, světlo rychle blikne a tlaková vlna vás hodí dozadu, je to úplně skvělé a opravdu se cítíte být součástí děje. Ale několikrát, zejména na začátku, se světel používá příliš. Můžete si pak pěkně prohlédnout zbytek sálu, lidi, co sedí vedle vás a chroupají popkorn, no prostě totálně vás to vytrhne z děje a přenese zpátky do reality.

Abych ale nebyla jenom kritická, některé ty efekty jsou úplně skvělé. Jedná se zejména o věci, které se nedějí jen jednomu z aktérů, ale postihují celý zobrazovaný prostor. To jsou například výše zmíněné výbuchy (ve zpomalených záběrech se povedly nejlépe), ale i například záběry, kdy startuje jedno z těch jejich letadel či bojovných vrtulníků či co to je, a vy cítíte vibrace, jak se vrtule otáčejí, a cítíte vítr a opět si připadáte, jako když tam skutečně jste.

A spousta efektů prostě splyne s filmem. Tak, jak to má být. Nevnímáte je, protože sledujete děj, a oni ho podtrhují a zvýrazňují, ale neruší. 

Myslím, kdybych měla 4DX sál a zážitek z něho ohodnotit na stupnici 1 až 5, dala bych mu 3. To proto, že se jedná o výdobytek nejmodernější technologie a že nám nabízí skoro nejvíc, co v současné době nabídnout lze. Na druhou stranu často využívá efekty nerozumně, takže spíš ruší, než aby film vylepšovaly. 

Jestli na 4DX jít? Jděte. Tedy, jděte a sedněte si na dobrá místa. A neočekávejte zázraky. Potom budete velmi příjemně překvapeni. Je to něco úplně nového, něco, co jste ještě nezažili (pokud jste tam tedy ještě nebyli) a v nejbližší době se tomu nejspíš ani nic moc nevyrovná. Ale zase si nemyslím, že by stálo zato chodit do 4déčka na každý film, který se tam mihne.

Já jsem velice kritická, protože jsem Avatara jako takového viděla spoustakrát a do sálu jsem šla čistě za účelem vyzkoušení 4DX. Věnovala jsem efektům poměrně dost pozornosti, minimálně tedy na začátku, než se ve filmu začaly dít napínavé věci :)

No, a to bude z mých dojmů asi všechno. Jen úplně nakonec moje přání do budoucna: myslím, že by bylo skvělé natočit film pouze pro 4D. Film, který by neměl deset minut, hraný film, natočený ale z pohledu jedné osoby. To si myslím, že by teprve bylo absolute cinema experience. No, zatím můžeme leda doufat.

Žádné komentáře:

Okomentovat