čtvrtek 29. prosince 2016

Pasažéři

Lidstvo postupně kolonizuje kromě Země další planety. Jeden z cestujících na vesmírné lodi, putující na novou planetu vzdálenou 120 let cesty, se nečekaně probudí a vzápětí zjišťuje, že do konce cesty a probuzení dalších pasažérů zbývá celých 90 let. Tím začíná jeho neúspěšný boj se samotou a snaha zjistit, kde se stala chyba, proč se vůbec probudil a co si může vůbec počít dál.

Všimli jste si někdy, že v různých částech roku vnímáme různé filmy jinak? A taky že od nich máme odlišná očekávání? Možná to tak nemáte, ale já ano. Jako by mě během léta příjemně překvapilo cokoli, co není totální břečka a nebo odlehčený animák, a v zimě, zejména na přelomu prosince a ledna, se divím každému filmu, který nedosáhne na Oscary, že si vůbec troufá přijít do kin. Přitom zrovna v tomto případě bych se s takovým přístupem ochudila o poměrně pěkný filmový zážitek.

Passengers jsou povedeným sci-fi, na něž se vyplatí jít. Upřímně překonali veškerá má očekávání, ačkoli mají své mouchy, které taky za chvilku uvedu. Jennifer Lawrence, jejíž herecké výkony měly dle mého názoru poslední dobou silně sestupnou tendenci a už jsem jí měla plné zuby, mi v tomto filmu vůbec nevadila a naopak mi přišlo, že se do role Aurory hodí. Je trochu překvapením, že ze sci-fi, které dle trailerů spíše ukazovalo na jakýsi akční thriller, se nám vyklubalo jen trochu dramatičtější a místy nebezpečnější lovestory, ale jelikož jsem šla do kina s dosti nízkým očekáváním, tolik mi to nevadilo.

Za největší nedostatek asi považuji začátek filmu, kdy Chris Pratt v roli Jima bloudí po vesmírné lodi sám a všímá si, že ne všechno funguje, jak má (tvůrci chtěli mít jistotu, že si poruchy všimneme taky, a proto nás s rozbitými věcmi otravují v jednom kuse, a Jim je vůči nim téměř slepý, což je ještě o to otravnější), každopádně je však tato část filmu, než mu začne dělat společnost Aurora, extrémně zdlouhavá a jestli je účelem ukázat, jaká příšerná nuda je být dlouho sám na vesmírné lodi, daří se to dokonale. V druhé půlce je film o dost dynamičtější a zábavnější, to však první půlku nezachrání.

Na druhou stranu jak jsem již uvedla, mám v této části roku na filmy o dost vyšší nároky, a to hlavně co se týče mého oblíbeného žánru, tedy sci-fi. Film přináší zajímavý nápad, příběh je sice po celou dobu extrémně předvídatelný, přesto se však rádi podíváte až do konce. Zakoupené vstupenky do kina nelituji. Myslím, že můžu Pasažéry s čistým svědomím doporučit, jen kdyžtak dejte na mou radu a nečekejte zase až tak moc, ať nejste zklamaní.

Žádné komentáře:

Okomentovat