pátek 6. ledna 2017

Paterson

Paterson je jméno řidiče autobusu číslo 23 ve městě Paterson. Píše poezii do tajného notýsku, má krásnou kreativní energickou ženu Lauru, ošklivého buldoka Marvina, kterého venčí pravidelně každý večer cestou do baru na pivo, a stereotypní život založený na jistotách, mezi něž patří mimo jiné i absence televize, počítače a telefonu. 

Poeticky pojatý film o básníkově pohledu na svět a jeho životě od Jima Jarmusche ukazuje, že ne všechny filmy musí mít nějakou zápletku, nějaký děj, kde jedna scéna navazuje na druhou a všechny mají nějaký důvod ve filmu být pro závěrečné pochopení příběhu. Paterson si váží každého zajímavého motivu a záblesku jak stereotypu, tak vybočení z něj, a jestli divák čeká, že se z motivů spojí něco logického a povede to k smysluplnému závěru, čeká asi marně.

Film má velice pomalé tempo a je krásně vidět, kdy obyčejný řidič autobusu prostě přepíná na autopilota a v hlavě se mu rodí básně, které překrývají realitu. Adam Driver zde oproti Star Wars podává úplně jiný herecký výkon, jeho obyčejný, věčně zamyšleně se tvářící autobusák, co se přibližně jednou za den usměje nad nějakou obyčejnou maličkostí, je krásnou osobností, uzavřenou uměleckou duší, a jeho, Lauru i jejich harmonický vztah plný introvertního porozumění diváka po svém okouzlí.

Paterson je film pro spíše intelektuálně a umělecky založené diváky, nejedná se o žádný mainstreamový rádoby líbivý trhák, nýbrž poetický náhled do obyčejného každodenního života obyčejných lidí. Já jsem moc ráda, že jsem ho viděla, a doporučím ráda i ostatním, na druhou stranu asi zvažte sami, jestli pro dvě hodiny ukazující týden v životě řidiče plný spousty zajímavých motivů a námětů, které však nikam moc nevedou, budete mít pochopení.

Žádné komentáře:

Okomentovat